Japonská záliba v kondicionálech

Jestliže by si nějaká japonská konstrukce zasloužila zvláštní cenu za multifunkčnost, pak je to kondicionál. Zatímco vyjádření něčeho podobného jako „Když A, tak B“ se vyskytuje téměř v každém jazyce, zdá se, že japonština si pro takové konstrukce vyvinula zcela zvláštní zálibu.

Japonská podmínková věta má obvykle na konci jeden z následujících tvarů: -to, -eba, -tara nebo -nara(ba). Sémantické rozdíly jsou jemné a může chvíli trvat, než získáte správný cit pro to, kterou formu kdy použít.

Příklad věta 飲みすぎると (nomisugiruo to, když to přeženeš s pitím). Zcela jiné nuance z hlediska kauzality, záměrnosti a (ne)vyhnutelnosti bude mít, když se změní na 飲みすぎれば (nomisugireba), 飲みすぎたら (nomisugitara) nebo 飲みすぎるなら (nomisugiru nara). Kocovina, se kterou skončíte druhý den, však bude úplně stejná.

K vyjádření povinnosti se také běžně používají podmiňovací způsoby, jako by chtěly nahradit neexistenci slovesa „muset“. Ve skutečnosti je japonský způsob vyjádření „něco se musí udělat“ spíše „není to dobré, když se to neudělá“. Když například musím hned odejít, oznámím to slovy: 行かなければならない (ikanakereba naranai), nebo kratším: 行かなきゃ (ikanakya), což je doslova „Není dobré, když neodejdu“. Pomocí dvou negací odcházím takříkajíc zadním vchodem.

Na druhé straně se kondicionálové konstrukce párují také s pozitivními výrazy, nejpříznivěji いい (ii, dobrý) nebo 良い (yoi, dobrý). Vzniká tak celá baterie možných významů, které se točí kolem myšlenky „je to dobré/dobré, když“. Zde je několik příkladů: どうしたらいいですか？ (dō shitara ii desu ka, „Co mám dělat?“), 謝ればいいのに (ayamareba ii no ni, „Proč se prostě neomluvíš?“) nebo jak jednou řekl jeden můj kamarád, když nechal auto na parkovišti restaurace, aniž by měl v úmyslu se tam najíst: (nanika iwaretara kutte ikeba ii hanashi dakara, „Když mi vynadají, stejně se tam můžu jít najíst“).

Dalším místem, kde je třeba dávat pozor na kondicionály, jsou návrhy. Kombinují se s どう (dō, jak), jako v 自分で試してみればどう？ (jibun de tameshite mireba dō, „Co kdybys to zkusil sám?“), přičemž část どう se případně vynechává, i když to není zcela bez důsledků. Například 勝手に すれば？ (katte ni sureba, „Proč neděláš, co chceš?“) s největší pravděpodobností není přátelským povzbuzením, ale spíše nespokojeným: „Tak si dělej, co chceš.“

Podmínka je také důležitou složkou každodenní polévky zdvořilosti. Pokud chcete, aby někdo něco udělal, můžete to zdvořile sdělit pomocí fráze いただければ幸いです (itadakereba saiwai desu) – téměř identické repliky anglického „I would be glad if you could“. Standardním příkladem je ご出席いただければ幸いです(go-shusseki itadakereba saiwai desu, „Byli bychom rádi, kdybyste se mohli zúčastnit“).

V běžném životě jsou také nepostradatelné tři podmiňovací výrazy そうしたら (sō shitara), そうすれば (sō sureba) a そうすると (sō suruto). Znamenají něco jako „pokud je to tak, pak“ a skvěle tak propojují předchozí a nadcházející části promluvy. Pokud není věcná souvislost mezi těmito částmi tak zřejmá, hodí se fráze そういえば (sō ieba, když už jsme u toho), která je také založena na kondicionálu.

Kondicionály jsou také běžné ve stížnostech a jiných stížnostech. Za zmínku stojí zejména dvě formy -(t)tara a -teba, zkrácená forma výše uvedeného といえば. Připojují se buď přímo k cíli kritiky, nebo na samý konec věty, jako v 彼ったら何も分かってくれない (kare ttara nani mo wakatte kurenai, „On prostě ničemu nerozumí“) nebo だから違うってば (dakara chigau tteba, „Říkám ti, že se mýlíš!“).

Jedním z nejzáhadnějších použití kondicionálu je pouhý výčet. „Když je A, je i B“, což je myšlenka, která generuje věty jako 好きという人もいれば、そうでない人もいる (suki to iu hito mo ireba, sō de nai hito mo iru, „Někteří lidé to mají rádi, jiní ne“). Pokud máte rádi nezávazné výpovědi, je tento kondicionál určen právě vám.

A kondicionál je tak oblíbený, že jeho přípony dokonce vedou vlastní život: věta tara-reba, jako v たられば言っても仕方ない (tarareba itte mo shikata nai, „Nemá smysl přemýšlet o woulda, coulda, shoulda“). Tato fráze je také součástí názvu populární manga série東京 タラレバ娘 (Tōkyō Tarareba Musume, „Tokyo Tarareba Girls“) o skupině žen, které neustále sní o svých „kdyby“, která byla převedena do podoby televizního dramatu a vysílána na začátku roku.

Nakonec je tu podmínka, která to všechno ukončí. Ačkoli si to málokdo uvědomuje, rozlučková formule さようなら (sayōnara) je odvozena od konstrukce kdyby 左様なら(ば) (sayō nara ba). Co to znamená? No, tak dlouho, „když to tak je.“