Isabella Bavorská, Isabella též Alžběta, francouzsky Isabeau nebo Élisabeth, de Bavière, (narozena 1371 – zemřela v září 1435 v Paříži), královna-chotě Karla VI. francouzského, která byla často regentkou kvůli manželově občasné nepříčetnosti. Jejím nejzávažnějším politickým činem byl podpis smlouvy z Troyes (21. května 1420), která uznala anglického krále Jindřicha V. dědicem francouzské koruny místo jejího syna Karla (později Karla VII.), který měl být vypovězen z Francie.
Dcera Štěpána III. vévody bavorsko-ingolstadtského se za Karla VI. provdala 17. července 1385. První těžký záchvat šílenství jejího manžela (5. srpna 1392) jí způsobil velké utrpení; po léta hledala léky, jak lékařské, tak nadpřirozené. V letech 1393-1403 porodila králi šest dětí, ale jak se jeho nemoc zhoršovala, jeho odmítavé postoje (občas ji nepoznával) ji dohnaly k hrubému sexuálnímu chování. Její švagr Ludvík, vévoda orleánský, se stal jejím stálým společníkem, ačkoli nebylo prokázáno, že by byl jejím milencem. Po Orléansově zavraždění (1407) se spoléhala na Jana Neohroženého, vévodu burgundského, který ji zachránil z vězení jejího syna, dauphina Karla (1417), a spolu s ní ustavil vlády, v Chartres a poté v Troyes, které konkurovaly správě v Paříži.
Kapriciózní a politicky nezkušená Isabela viděla, jak ji Jan Neohrožený opustil s úmyslem připojit se k dauphinovi Karlovi proti Angličanům, kteří se chystali napadnout Paříž. Zemřela opovrhována Francouzi i Angličany.