„Vědci se obecně shodují na diagnostických kritériích OCD. Neexistuje však shoda ohledně mechanismů, které jsou jejich základem,“ uvedl Frederick Aardema, spoluředitel Centra pro studium obsedantně-kompulzivních a tikových poruch (CETOCT).
Již v roce 2011 tým CETOCT vypozoroval, že lidé, kteří se silně spoléhají na svou představivost a mají silný sklon k disociaci od reality, mají více obsedantních příznaků. Cílem studie bylo potvrdit tato pozorování u populace s OCD.
„Teorie o OCD předpokládají, že na vzniku obsesí se nepodílí obsah myšlenek, ale způsob, jakým tyto myšlenky člověk interpretuje,“ dodal Aardema, odborný asistent na katedře psychiatrie Montrealské univerzity. „Zatímco většina lidí myšlenku zavrhne, pokud má pocit, že nemá žádný význam, lidé s OCD si řeknou, že pokud takto myslí, musí mít důvod.“
Metoda
Výzkumníci požádali 75 lidí s OCD, aby vyplnili dotazníky hodnotící inferenční zmatenost, schizotypní osobnost, disociativní zážitky, sílu obsesivních přesvědčení a depresivní a úzkostné symptomy.
„Za prvé, inferenční zmatenost je proces uvažování, v němž se prosazují obsedantní pochybnosti. Jedinci vytvářejí subjektivní spojení mezi různými prvky,“ vysvětlila Stella-Marie Paradisis, doktorandka psychologie na Montrealské univerzitě a hlavní autorka studie. „Osoba se například domnívá, že voda v městském bazénu je kontaminovaná, protože do ní byl přidán chlor, takže se v ní nevyhnutelně vyskytují bakterie. Za druhé, schizotypní osobnost se vyznačuje bizarními představami, rigidním přesvědčením, nedostatkem rozlišování a sklonem příliš spoléhat na představivost. Jedinci jsou například přesvědčeni, že to, co slyší ve zprávách nebo čtou v novinách, se jich osobně a přímo týká. A konečně disociace se vyznačuje ztrátou kontaktu s realitou a výpadky paměti v určitých situacích – tento jev lze pozorovat zejména u lidí, kteří vykazují kontrolní chování. Někteří lidé mají pocit, že se v závislosti na situaci mohou chovat tak odlišně, že jsou to dva různí lidé.“
Výsledky
Výsledky týmu CETOCT zdůrazňují důležitou roli inferenční zmatenosti a disociačních zážitků, což jsou znaky, které nejlépe předpovídají příznaky OCD. „Zdá se, že lidé s OCD jsou v důsledku inferenční zmatenosti natolik pohlceni svou posedlostí, že dochází k odtržení od reality,“ vysvětlil profesor Aardema. „Konkrétně jsme zjistili, že jedinci se již nespoléhají na své smyslové vjemy nebo zdravý rozum, ale na svou představivost. Například se bojí, že mají ruce kontaminované choroboplodnými zárodky, a tak si je znovu a znovu myjí, protože jsou přesvědčeni, že mají ruce špinavé, i když jsou viditelně čisté,“ uzavřel výzkumník.
Další faktory, jako jsou úzkostné a depresivní příznaky, schizotypní osobnost a obsedantní přesvědčení, zřejmě nehrají významnou roli v rozvoji symptomů OCD, ale v závažnosti poruchy.